Prozatím se o nás nedá říci, že by jsem byla velká protřelá chovatelská stanice, ale možná se to časem změní!
K naší Dyně (Akbelek) jsme přišli z cela náhodou. U předchozího majitele neměla dostatek pohybu, a tak jsme ji po jeho nabídce ve 2 letech odkoupili. Jelikož už slyšela na jméno Dyna, převzali jsme ho. O tomto plemeni jsme nevěděli z cela nic, a Dynku jsme se snažili vychovat srdcem. Do krvelačné bestie (jak se publikuje v odb.literatuře) má daleko, a my jsme rádi. S ohledem na její bázlivost v cizím prostředí a okupírování, nepodstoupila naše Dynka žádnou výstavu.
Jedná se nám o to, aby se u nás psi cítili dobře, ne o tituly.
V naší smečce zůstala Ajrinka, jelikož mamče Dyně přirostla k srdci na tolik, že jsme si jí museli nechat. Ostatní naše štěňátka našla hodné nové páníčky a psí kamarády.
Vypadá to, že si naše Dynka vybrala dobře. Ajrinka se prozatím na výstavách líbí a prostředí jí na štěstí nestresuje.
Kéž by psi uměli mluvit!
